Dnes je čtvrtek 22. června 2017.Svátek má Pavla.
Objednejte se na městský úřad na konkrétní den a hodinu.

Kontaktní informace

Město Kralupy nad Vltavou
městský úřad

Palackého nám. 1
278 01 Kralupy nad Vltavou

+420 315 739 811
(ústředna)

Fax: +420 315 723 479

mesto@mestokralupy.cz

podatelna@mestokralupy.cz

IČ: 00236977

Datová schránka: 8zzbfvq

Telefonní seznam úřadu

GPS na mapy.cz

Centrální spisovna

Hálkova 991
278 01 Kralupy nad Vltavou

+420 311 234 472
(pouze spisovna, nepřepojuje)

Úřední hodiny

Městský úřad

Po8:00-12:0012:45-17:00
St8:00-12:0012:45-17:00
Čt 12:00-15:00

Informační centrum, podatelna

Po - Čt8:00-18:00
8:00-14:00

Občanské průkazy, pasy

Po8:00-12:0012:45-18:00
St8:00-12:0012:45-18:00
Čt8:00-11:0012:00-15:00

Odbor dopravy

Po8:00-12:0012:45-17:00
St8:00-12:0012:45-17:00
Čt8:00-11:0012:00-15:00

Centrální spisovna

Po8:00-12:0013:00-17:00
Út8:00-11:0012:00-15:00
St8:00-12:0013:00-17:00
Čt8:00-11:0012:00-15:00

Odkazy

Město Kralupy nad Vltavou na FacebookuMěsto Kralupy nad Vltavou na TwitteruMěsto Kralupy nad Vltavou na Instagramuportal.gov.cz - úřad přes internetStředočeský krajRegionální informační servisCentrum pro reghionální rozvoj České republikyEkologické centrum Kralupy nad VltavouPolicie České republikyBusinessInfo.cz - oficiální portál pro podnikání a exportEkokom - autorizovaná obalová společnostMojeOkoli.com - katalog firemProtikorupční linka 199SemiramisMěsto Kralupy nad Vltavou - idatabaze.cz

Informace Krajské pobočky Úřadu Práce Příbram

Dávky pomoci v hmotné nouzi 

1. K čemu tyto dávky slouží?

Tyto dávky slouží ke krytí základních životních potřeb osob, které nemají dostatečné finanční prostředky k jejich zajištění, tj. nacházejí se v hmotné nouzi. Jejich poskytování je upraveno v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.


2. Jaké existují dávky pomoci v hmotné nouzi?

• opakující se dávky: 
a) příspěvek na živobytí,
b) doplatek na bydlení;

• jednorázová dávka: mimořádná okamžitá pomoc.


I. Příspěvek na živobytí


3. K čemu je příspěvek na živobytí určen?

Příspěvek na živobytí řeší nedostatečný příjem osoby a je určen na úhradu základních životních potřeb kromě nákladů na bydlení (jde např. o úhradu stravy, oblečení, obuvi, dopravy, vzdělání). 


4. Kdo má na příspěvek na živobytí nárok?

Osoba s trvalým pobytem na území ČR (dále např. azylanti, cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR, občané členských států EU, pokud jsou hlášeni na území ČR k pobytu po dobu delší než 3 měsíce atd.), která má na území České republiky bydliště, tj. dlouhodobě se zde zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou. Těmto osobám mohou být dávky přiznány, pokud se nacházejí v hmotné nouzi.


5. Kdo je osobou v hmotné nouzi?

Osoba se nachází v hmotné nouzi, jestliže její příjem (příjem společně posuzovaných osob) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, a tento příjem si nemůže zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo.

Kromě výše příjmu musí být osoba, aby u ní mohl být uznán stav hmotné nouze, v pracovním či obdobném vztahu, vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (tj. podnikat). Z této zásady jsou však stanoveny výjimky.


6. Může mi úřad dávku přiznat, pokud nejsem v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepodnikám, ani nejsem v pracovním vztahu?

Ano, ale pouze pokud patříte mezi tyto skupiny osob:
• osoby starší 68 let, 
• poživatelé starobního důchodu, 
• osoby invalidní ve třetím stupni, 
• osoby pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství či rodičovský příspěvek, 
• osoby pečující o dítě do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I., 
• osoby pobírající příspěvek na péči ve II., III., IV. stupni a osoby o ně pečující, 
• nezaopatřené děti, 
• osoby uznané dočasně práce neschopnými či práce neschopné z důvodu, který by byl u pojištěnce důvodem pro rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti.


7. Existují případy, kdy osoba nemá na dávku nárok, přestože jinak by podmínky pro přiznání dávky splnila?

Ano. Na dávku nemá nárok osoba,  která:
• prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (tj. uplatněním nároků a pohledávek, využitím majetku), 
• je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se cíleného programu k řešení zaměstnanosti, 
• nemá nárok na nemocenské, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, 
• byla sankcionována za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky, 
• byla sankcionována odejmutím dávky neprávem přiznané nebo z důvodu nesplnění povinností vyplývajících jí ze zákona o pomoci v hmotné nouzi, 
• nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby. V odůvodněných případech může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že výše uvedené osobě bude dávka přiznána (výjimku však nelze učinit v případě osob ve výkonu trestu odnětí svobody).


8. Jaké příjmy se započítávají pro účely přiznání příspěvku na živobytí?

Jednoduše řečeno, veškeré příjmy po odečtení nákladů na jejich dosažení, zajištění a udržení (tj. po odečtení daní, pojistného na sociální a zdravotní pojištění atd.). Příjem ze zaměstnání se započítává pouze ze 70 %, např. výdělek ve výši 5.000,- Kč se započítá pouze ve výši 3.500,- Kč. Příjem z dávek nemocenského pojištění a z podpory v nezaměstnanosti se započítává z 80 %. Ostatní příjmy (např. důchod, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výživné apod.) se započítávají v plné výši. U podnikatelů vykonávajících tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost se započítává jejich příjem v plné výši, minimálně se započítává částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za předchozí rok, a to i pokud podnikatel nemá příjem ze samostatné výdělečné činnosti, ale výkon této činnosti nepřerušil. Od příjmu se neodečítají splátky úvěrů (hypoték), exekuční srážky či splátky výživného. 

V případě podání žádosti o příspěvek na živobytí se zjišťuje příjem za 3 měsíce zpětně před podáním žádosti. Pokud dojde k podstatnému poklesu příjmu (ztráta zaměstnání, ukončení výplaty podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku), zjišťuje se příjem za měsíc, ve kterém k poklesu příjmu došlo. V průběhu poskytování dávky se zjišťuje příjem za měsíc zpětně. 


9. Zohledňují se při rozhodování o dávce pouze mé příjmy a majetkové poměry? 

Nikoliv. Při rozhodování o dávce se zohledňují příjmy, majetkové poměry a snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním tzv. společně posuzovaných osob. 


Společně posuzovanými osobami jsou:
• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, 
• manželé, 
• rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené/zletilé děti, pokud tyto děti společně s rodiči užívají byt a nejsou společně posuzovány s manželem či se spolužijící osobou, 
• jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, jež písemně prohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby (prohlášení nemůže být formální, tyto osoby musí prokázat, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby, tato skutečnost se ověřuje v rámci sociálního šetření).
Pokud užívají jeden byt osamělý rodič, jeho rodiče a jeho dítě, posuzují se všichni společně. 


10. Co je částka živobytí? 

Částka živobytí se stanovuje pro každou osobu individuálně, v případě společně posuzovaných osob se částky živobytí jednotlivých osob sčítají. U dospělé osoby činí částku živobytí nejméně částka existenčního minima ve výši 2.200,- Kč, za splnění dalších podmínek může dosáhnout částky životního minima (u osamělého jednotlivce 3.410,- Kč). U nezaopatřených dětí činí částka živobytí vždy částku životního minima (dle věku dítěte od 1.740,- Kč do 2.450,- Kč). Částka živobytí se navyšuje o zvýšené náklady na dietní stravování (stanovené ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 389/2011 Sb.).


Částku živobytí pouze ve výši 2.200,- Kč (případně navýšenou o náklady na dietní stravování) má:
• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 měsících jí byl skončen pracovní poměr z důvodu porušení povinností zvlášť hrubým způsobem, 
• osoba, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý měsíc, 

• osoba, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek měsíční splátky (zákon však stanoví výjimky, kdy ke snížení částky živobytí nedojde).


11. Úřad práce požaduje, abych prodal auto, byt nebo uplatnil nárok na výživné jako zákonný zástupce dítěte u soudu, jinak mi odejme příspěvek na živobytí, má na to právo?

Ano. Úřad práce může vyžadovat, aby si příjemce příspěvku na živobytí zvýšil příjem vlastním přičiněním, a to prodejem věcí či uplatněním nároků a pohledávek. Nemůže však žádat prodej motorového vozidla, pokud jej příjemce příspěvku na živobytí využívá k výdělečné činnosti nebo k jinak nezajistitelné dopravě do školy nebo do zaměstnání. Rovněž nemůže žádat prodej bytu, který příjemce dávky využívá k přiměřenému trvalému bydlení. Rovněž nelze žádat prodej věcí, které nemohou být předmětem exekuce (např. snubní prsten, kompenzační pomůcky pro osoby se zdravotním postižením apod.). Pokud má osoba možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním a neučiní to, může jí úřad práce přiznat nižší příspěvek na živobytí a po třech měsících jeho vyplácení jej odejmout.


12. Jaké má příjemce příspěvku na živobytí povinnosti? Musí umožnit návštěvu sociálního pracovníka v bytě?

Příjemce příspěvku na živobytí (jakož i osoby společně posuzované) je povinen každý měsíc dokládat úřadu práce příjmy, náklady na bydlení, oznámit změny skutečností rozhodných pro nárok na dávku (např. vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, změnu okruhu společně posuzovaných osob apod.), umožnit provedení sociálního šetření sociálním pracovníkem úřadu práce v místě svého bydliště, jinak může být výplata dávky zastavena nebo dávka odejmuta.


II. Doplatek na bydlení


13. Existují sociální dávky, které slouží na úhradu nákladů na bydlení? 

Hlavní dávkou, která pomáhá osobám s nízkými příjmy hradit náklady spojené s bydlením, je příspěvek na bydlení poskytovaný v rámci systému státní sociální podpory, obsahuje systém pomoci v hmotné nouzi možnost další pomoci osobám, které i přes poskytnutý příspěvek na bydlení nemohou ze svých prostředků uhradit náklady spojené s užíváním bytu.


14. Kde mohu o dávky na bydlení požádat?

O doplatek na bydlení je třeba požádat na předepsaném tiskopisu Ministerstva práce a sociálních věcí na úřadu práce, u příslušné krajské pobočky dle místa trvalého pobytu žadatele. Vlastník nebo nájemce bytu či domu by měl nejprve uplatnit žádost o příspěvek na bydlení a až poté o doplatek na bydlení, případně podat obě žádosti současně (ve stejném kalendářním měsíci). 


III. Mimořádná okamžitá pomoc


15. Co je mimořádná okamžitá pomoc?

Dávka pomoci v hmotné nouzi určená k řešení akutního stavu nouze fyzické osoby.


16. Je úřad práce povinen vždy mé žádosti o mimořádnou dávku vyhovět?

Není. Zamítnutí žádosti musí úřad práce vždy řádně odůvodnit v rozhodnutí. Stejně musí postupovat, přizná-li dávku v nižší než požadované výši. 


17. Musím využít přiznanou mimořádnou okamžitou pomoc vždy na výdaj, na jaký byla určena?

Ano. Pokud příjemce celou dávku nebo její část nevyužije k účelu, pro který byla přiznána, jedná se o přeplatek, který je povinen úřadu práce vrátit.


IV. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi


18. Kde si mohu o dávky pomoci v hmotné nouzi požádat?

O dávky si můžete požádat na kterémkoliv kontaktním pracovišti úřadu práce v kraji, v němž máte hlášen trvalý pobyt. Zaměstnanci úřadu práce jsou povinni Vás poučit, jaké skutečnosti je třeba k žádosti doložit. 

O mimořádnou okamžitou pomoc je možné žádat na kterémkoli kontaktním pracovišti úřadu práce, v jehož obvodu došlo k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci. 


19. Pracovník úřadu práce odmítl mou žádost o dávku přijmout s tím, že není úplná nebo že nemám na dávku nárok. Je takový postup správný?

Není. Pracovník úřadu práce je povinen žádost přijmout, i když není úplná (tj. i tehdy, pokud Vám chybí nějaký doklad). Rovněž není oprávněn dopředu posuzovat, zda jsou podmínky pro přiznání dávky splněny. Není-li žádost úplná, je úřad práce povinen Vás vyzvat, abyste ji ve stanovené lhůtě doplnil (např. doložil chybějící skutečnosti). Odmítá-li příslušný úředník žádost přijmout, trvejte na přivolání vedoucího pracovníka a sepsání úředního záznamu o odmítnutí přijetí žádosti nebo žádost podejte na podatelně úřadu práce.


20. Jak dlouho trvá řízení o dávce?

Řízení trvá 30 dnů, ve složitých případech a je-li třeba provést místní šetření, 60 dnů. O mimořádné okamžité pomoci by mělo být rozhodnuto bezodkladně.


21. Jak lze postupovat, pokud nesouhlasím s rozhodnutím úřadu práce?

• Proti oznámení o přiznání dávky nebo o zvýšení dávky pomoci v hmotné nouzi lze podat námitky do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky (úřad práce pak musí vydat do 30 dnů rozhodnutí o dávce). 
• Proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů odvolání k Ministerstvu práce a sociálních věcí prostřednictvím úřadu práce, který napadené rozhodnutí vydal.


22. Jak lze postupovat, pokud nesouhlasím ani s rozhodnutím o odvolání?

• Do dvou měsíců od obdržení rozhodnutí o odvolání můžete podat žalobu ke krajskému soudu dle místa Vašeho bydliště (řízení je osvobozeno od soudních poplatků). 
• Do jednoho roku od obdržení rozhodnutí o odvolání můžete dát podnět k provedení přezkumného řízení ministrovi práce a sociálních věcí.