Podle zákona č. 20/1987 Sb. (památkový zákon), v platném znění, jsou v Kralupech nad Vltavou památkové chráněny:
Most T. G. Masaryka
Most nesoucí jméno prvního československého prezidenta byl postaven v období do 4.2.1926 do 21.10.1928, kdy byl slavnostně uveden do provozu.
Projektant mostu Ing. Dr. techn. Jarolim Farský překlenul Vltavu jediným obloukem o rozpětí 80 m, ke kterému připojil dva postranní oblouky o rozpětí 60 m. Celková délka mostu je 200 m. Architektonická stránka stavby byla svěřena arch. Ing. Jiřímu Krohovi.
Stavbu prováděla firma Kapsa a Müller, která řešila mnohá technická zadání, zasluhující pozornost. Stavební jáma pro mostní pilíř, hloubená ve štěrkopísku dosáhla hloubky 11 m a pilíř byl usazen 1,5 m hluboko do skalního podloží. Při hloubení stavební jámy pobřežního i návodního pilíře se pracovalo v kesonu a voda byla odčerpávána čerpadly, poháněnými parním strojem. Největší událostí v průběhu stavby byla povodeň 14.6.1926, kdy byly výkopové jámy zaplaveny a na stavbě vznikly značné škody.
Most byl podroben velké zkoušce při povodni v r. 2002 a obstál na výbornou.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Kralupech nad Vltavou
Kostel byl postaven v letech 1894 – 1895 dle plánů arch. Kaury, které dále přepracoval arch. Živný. Stavbu kostela umožnil velkolepý finanční dar probošta metropolitní kapituly Msgr. ThDr. Eduarda Tersche. Jde o novogotický jednolodní kostel s pětiboce zakončeným závěrem, obdélnými přístavky po stranách a hranolovou věží při jižním průčelí. Klenba je žebrová. Mobiliář je novodobý. Kostel je orientován neobvykle k severu. Z památkového hlediska jde o poměrně nevýraznou architekturu konce 19. stol. Při povodni v r. 2002 byl kostel zatopen do výše 1,5 metru. Následně bylo nutno provést opravy vnitřních omítek, dlažby a mobiliáře. Kostel je veřejnosti přístupný v době bohoslužeb.
Kostel Sv. Jakuba Staršího v Kralupech – Minicích
Je středověkého gotického původu a postupně prošel četnými stavebními přestavbami a úpravami v období baroka a klasicismu. Poslední, novorenesanční přestavba exteriéru, která se dochovala do dnešní doby, proběhla v 80. letech 19. stol., s vyjímkou věže, která byla opravována se záměrem obnovit podobu věže, odpovídající jejímu středověkému původu.
Ve druhé polovině 90. let 20. stol. proběhla obnova vnějšího pláště kostela, respektující poslední novorenesanční úpravu. V interiéru kostela stojí za zmínku malířská výzdoba – stropní malba „Stětí světce“ a nástěnná malba „Poslední večeře“, obě pocházejí pravděpodobně z poloviny 20. stol. Kostel je veřejnosti přístupný v době bohoslužeb.
Fara čp. 7 v Kralupech – Minicích
Současná budova fary je klasicistní, z r. 1826. Je známa pobytem J. V. Jirsíka, který působil v Minicích jako kněz v letech 1832 – 1846, obnovitele řipských poutí a pozdějšího českobudějovického biskupa. Jeho pobyt připomíná pamětní deska nad vchodem. Fara byla před několika lety opravována, byla provedena obnova střechy a části fasády.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Kralupech – Zeměchách
Obec Zeměchy je připomínána již v r. 1238. Z údaje z r. 1264, že arcijáhen Radoslav daroval plat ze Zeměch k oltáři sv. Štěpána v kostele sv. Víta v Praze lze odvodit, že zde již tehdy patrně stál farní kostel. Ten byl za třicetileté války pravděpodobně devastován a k jeho nové výstavbě přikročila v letech 1723 – 1733 Anna Marie Toskánská. Kostel je barokní, jednolodní, loď a presbytář je kryta mansardovou střechou pod jedním hřebenem. Na rozhraní mezi tělesem závěru kostela a lodi je umístěna osmiboká sanktusní věž s lucernou, zakončená cibulovitou bání. Podobná je i na vedlejší, samostatně stojící zvonici. Západní předsíň a sakristie kostela byly přistavěny později, pravděpodobně ve 20. letech 19. stol. Kostel prodělal četné opravy v 19. i ve 20. století, naposledy v r. 2001 byla provedena izolace a odvodnění a v letech 2004 – 2005 byla obnovena fasáda a byla provedena oprava střechy vč. statického zajištění. Kostel v současné době není veřejnosti přístupný.
V tomto kostele byl umístěn v letech 1804 – 1918 dřevěný polychromovaný reliéf „Poslední večeře Páně“, pocházející z Betlémské kaple v Praze. Je to pozdně gotické (1. třetina 16. stol.) dílo neznámého saského mistra, nebo domácí práce pod saským vlivem. Materiálem je lipové dřevo. V Betlémské kapli sloužil jako součást hlavního oltáře. Po zrušení Beltémské kaple jej koupil pražský měšťan Jan Čubert a daroval svému bratru Jiřímu Čubertovi z Otvovic. Od něj ho pro zeměšský kostel získal kněz J. A. Teibl. Dnes je reliéf v Národním muzeu.
Mariánský sloup – sousoší Panny Marie Bolestné
Byl umístěn v Kralupech – Mikovicích, uprostřed křižovatky dnešních ulic Velvarská, Pražská a 28. října. Přesný letopočet vzniku není znám, ale je pravděpodobné, že souvisí s morovou epidemií v letech 1713 -1715. Po odeznění epidemie si věřící vyprošovali ochranu před dalšími podobnými pohromami stavbou tzv. morových sloupů. Sousoší se skládalo ze 4 soch, dole na podstavci byly umístěny sochy tří světic, sv. Terezy, sv. Anny a sv. Františky. Na nejvyšším místě na vrcholu sloupu stála socha P. Marie Bolestné s mečem, zabodnutým do prsou.
Ve 2. pol. 20. stol., v souvislosti s narůstající dopravou, sousoší velmi trpělo a bylo několikrát opravováno. Poslední tečkou za jeho existencí byla dopravní nehoda v roce 1978, při které byla tato památka poškozena. Následně bylo rozhodnuto o rozebrání a odstranění sousoší (což bylo provedeno v roce 1980, jednotlivé části byly uloženy v Dýhárně v Kralupech - Lobečku) s cílem jej v budoucnu znovu sestavit na jiném místě. K tomu již však nedošlo, pouze bylo sousoší v r. 1988 zbaveno památkové ochrany.
V první polovině 90. let 20. stol. rozhodlo zastupitelstvo města o záměru znovupostavení této památky. Sochy světic a P. Marie Bolestné byly restaurovány a po přechodnou dobu umístěny v kralupském kostele. V současné době probíhá postupná obnova sousoší s cílem znovu jej umístit v blízkosti původní lokality. Bylo také dosaženo jeho opětovného prohlášení za kulturní památku.
Centrální litinový kříž na hřbitově v Kralupech nad Vltavou
Kříž byl postaven v r. 1897, v souvislosti se založením kralupského hřbitova. Byl vyroben pravděpodobně v komárovských slévárnách. Je postaven na dvou teracových deskách a tvoří jej dva osmiboké litinové sokly a kubus, zaklopený základovou deskou, na které se nachází vlastní kříž. Okénka v kubu vyplňují desky s nápisy:
1. „Odpočinutí lehké dejž PANE a swětlo wěčné ať jim swítí“
2. „Duše pak sprawedliwých jsou w ruce Boží a nedotkne se jich muka smrti. Moudr. 3.1“
3. „POSTAWEN 1897“
4. „Bůh pak i Pána wzkřísil, i nás wzkřísí mocí swou. I. Kor. 6.14“
Na kříži je ukřižovaný Kristus a nad ním je destička s nápisem: „IESUS NAZARE:NUS REX IUDAORUM“
Kříž byl restaurován v letech 2003 – 2004.
Areál usedlosti čp. 5 v Kralupech – Minicích
Nachází se nedaleko minické fary. Je soukromým majetkem. Jedná se o typickou venkovskou chalupu s dlouhou pavlačí podél stěny.